O internetu, soukromí a choulostivém materiálu

Dnes pro vás mám takový článek k zamyšlení. Ne, že bych podobnou problematiku musel řešit přímo já, ale docela často se s ní setkávám na sociálních sítích, na bdsm webech a podobně. Vlastně se to opakuje stále v podobném duchu. Jeden příklad z mnoha: Holka si dá na net zajímavé fotky, je jedno jestli na nich odhaluje zadek, slintá do roubíku nebo bičuje otroka. Na tom nezáleží. Může to ale být i jen názor v diskuzi, cokoliv. Pak se setká s reakcí, kterou zrovna nečekala, raději vše zas odstraní a nakonec se setká s další negací kvůli smazání. Možná jste to zažili sami. A jelikož jsem taková hloubavá povaha, rád bych zde na tyhle věci napsal svůj názor.

Především si myslím, že člověk by si měl vždy dobře rozmyslet, co na net dává. Dopředu. Ne pak řešit následky svého ukvapeného jednání. Totiž to, že podobné věci, především se to tedy týká těch fotek, později smaže, už nic neznamená, protože někde lítají v hlubinách téhle pavučiny. A třeba ve stovkách kopií. Proč by ne? Lidi stahují, sdílejí, takže cokoliv se jednou objeví online, je skoro nemožné beze stopy odstranit.

Druhá věc je přístup k tomu, když už se stane. Pokud například dotyčná slečna už nějaké fotky online má, myslím, že by na ně spíš měla být hrdá. I na sebe, že na rozdíl od druhých na to má koule. A pokud se setká s hloupými komentáři, za sebe radím se nad ně zkusit povznést. On se skoro vždy najde nějaký moralista nebo rovnou debil. Kašlat na ně! Je to její volba a právo. Její život. A pokud prudění přesahuje meze, tak podobné otravy jednoduše bloknout a klidně i naprášit adminům toho kterého serveru. Ať se dotyční chytnou za čumák. Ale neustupovat jim, lidské malosti a omezenosti. Tím se totiž nic nezmění a my ostatní jen přijdeme o možnost se podívat na něco pěkného, nebo se dozvědět něco osobnějšího, než že si slečna koupila zase nové botičky. Zbytečně. Koho to nezajímá, nemusí se přeci dívat či zapojovat do diskuze. Další věc jsou zoufalci snažící se o seznámení. Nic proti tomu, taky občas nějaké sympatické slečně napíšu, ale proboha to co mi pak vyprávějí, to je prostě děs. Viz můj minulý článek. Holka, co má zajímavé fotky z akcí a nestydí se pochlubit, je pod jejich neustálou palbou. Jenže myslíte, že tím, že sundá fotky jí přestanou psát? Otravovat, zda bude jejich subinkou a podobné? Ne! Oni bohužel píšou všemu, co má v profilu „žena“. S fotkou, bez fotky, sub nebo dom. Je to jedno. Jejich mozek (nemyslím jmenovce z komunity :) ) prostě nefunguje normálně a otravujou všechny. Je to smutné, ale tudy cesta nevede.

Rád používám příklady za sebe, připadá mi to jako ideální cesta k posouzení, zda ty moje texty mají smysl a zda se jimi sám více či méně řídím. Taky přemýšlím, jak bych třeba sám reagoval v jejich kůži a podobně. Tak schválně! Musím říct, že bych asi nepustil do světa fotky z hrátek s nezamaskovanou tváří. Ano, mé jméno s blogem či Facebookem asi dohledat jde, ale takhle přímo mi to zkrátka přijde příliš zneužitelné. A to nejsem politik či někdo podobně exponovaný. Vlastně upřímně obdivuju ty, co se se svými touhami mezi kolegy, přáteli či rodinou netají. Věřím, že mají jednodušší život. Já na to alespoň zatím nemám a nijak mi to ani nechybí. Na druhou stranu cokoliv zveřejním, a že toho není málo a rád se ozvu k ledasčemu, tak za tím si stojím. Za názory nebo zvrhlými fotkami. A neumím si představit, že bych prostě přestal psát nebo se sem tam chlubit zvrhlou fotkou, a dokonce je mazal jen proto, že to někomu vadilo. Na to mám příliš dubovou palici. Beran, no. :-D

Abych tenhle elaborát uzavřel, obecně věřím, že nejlepší a nejrozumnější je v podobných situacích mít nějaké to sebevědomí a dobře si rozmyslet, co zveřejnit, a co ne. Co ještě ustojíte, když to náhodou praskne. Ale když už se tak stane, stůjte si za tím. Za vším, co o sobě či za sebe vystavíte druhým a buďte na to hrdí. Ať jde o názor, fotky nebo jinou formu sebeprezentace. A komu se to nelíbí, jeho smůla. Ale ustupování je spíš hloupost a zbytečně třeba kvůli úplně cizím lidem srážíte vlastní hodnotu. On internet je v jedné věci skvělý nástroj. Tím, že vás lidi neznají osobně, tvoří si dojem jen na základě toho, co se o vás dočtou nebo zhlédnou. Můžete být kdokoliv chcete a jak to využijete je jen na vás.

To je pro dnešek vše. A jelikož nemám patent na rozum a jediný správný pohled, ač se tak někdy možná tvářím, uvítám vaše názory a postřehy dole v komentářích. :-)

Mohlo by vás zajímat

5 komentářů

  1. Zaujaly mne Tvoje věty „Vlastně upřímně obdivuju ty, co se se svými touhami mezi kolegy, přáteli či rodinou netají. Věřím, že mají jednodušší život. Já na to alespoň zatím nemám a nijak mi to ani nechybí.“
    Že na to nemáš? Musíš. Bude lépe. Sám jsem to poznal. Po 15 letech manželství to šlo konečně ven. A reakce? Jsi můj a mám Tě ráda takového jaký jsi. Ale za mnou s tím nechoď. Za takovouto moudrou odpověď na oplátku ode mne : Mám to, žiju s tím, snažím se s tím chodit do komunity. Ale nejsem nevěrný.
    A v Tvém případě bych spíš viděl jedno : … nijak mi to nechybí. To je blbost. Měj odvahu a přiznej si to. Proč jinak bys vedl tento server či jak se tomu říká – no prostě stránky. Proto říkáš, že Ti to nechybí. Ale chybí. Přiznej se. Je to jen taková berlička. Jako každý potřebuješ societu. V tom jsi normální. Přiznej se. Ne však každému. I když je teď doba volnější, než za mého mlada, přeci jenom. Lidé jsou zlí a rády ponižují ty druhé. Třeba aspoň v duchu. Zvyšují si tím své sebevědomí. Když si jen pomyslí : Hele on ( ona ), jak může, podívejte se jaký on ( ona ) je. TO JÁ JSEM LEPŠÍ. Cítíš to navyšování sebe sama a sebevědomí. Chudáci. Ale abych se vrátil. Řekni to svým nejbližším. Třeba rodičům. Ty tě mají zcela určitě rádi. A přečkají to. Jsou starší, a vědí, že se to stává. Že se to může stát. Takový už ten svět je. A je třeba ho tak brát. A lidé z komunity? Ti už to vyřešili. A je jim dobře spolu. Věř mi. V podstatě mezi sebou žijí takový normální život. Se vším všudy. Mají societu, kterou tak jako každý normální potřebují, a bez které všeobecně je člověku těžko. Societu se setkáváním, povídáním o čemkoliv, tancem a zábavou a pod. Tak jako chlapi v hospodě z jedné vsi. A internet v tomto je mnohem nápomocen.

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *