V dnešní části příběhu trochu přitvrdíme. Upozorňuju, že co je hezká a vzrušující fantazie, je v reálném světě dost na hraně. Tak opatrně. :)
Gumáka, který ji zpovzdálí pozoroval, to vyjeknutí docela pobavilo. Očekával podobnou reakci. Lenka upírala oči na obrovskou masu černočerné gumy.
„Co to je za věc?“ zeptala se.
„Co bys řekla? Spacák, ale takový speciální, hihi,“ zasmál se Gumák a zakřenil se.
„A v tom se dá opravdu spát? Vždyť je to tak tuhý a masivní a studený a…“ drmolila Lenka. Neuměla si představit spát v tom, byť jen hodinu, a přesto. Její oči těkaly tam a zpět a nemohly se od té černoty odtrhnout. Rukou se znovu jemně dotkla gumového povrchu a v tu chvíli ji nepatrně, téměř neznatelně, zašimralo za krkem. Mohlo by se mi to líbit? říkala si. „Ale to přeci není normální, je to…“
„Úchylné!“ doplnil ji Gumák, parodující její pisklavý hlásek. „Ano je. Ale taky je to super. Nespočítal bych, kolik hodin jsem v něm byl zabalenej, když jsem byl ještě člověk. Ale teď je mi kapánek velkej,“ vzdychnul. „Nechceš si ho vyzkoušet? Bude sranda,“ zamrkal zase sklíčky a potutelně se usmál. Lenka byla na rozpacích. Docela jí lákalo to zkusit. Koneckonců takovou nabídku nedostávala denně. Ale na druhou stranu se trochu bála. Být v něčem takovém chladném, pevně utaženém. Podívala se na přinýtované řemeny. Znovu jí na krku pošimral nevysvětlitelný pocit. Rozhodla se.
„Tak dobře,“ řekla a podívala se na Gumáka. „Chci to zkusit!“
Chvíli bylo ticho a Gumák Lenku jen mlčky pozoroval. Pak se zvedl z police a ne moc elegantními skoky dohopsal až k ní a řekl: „Tak se svlíkni, kotě!“ Zašklebil se a pozoroval, jak se na podlaze začaly pomalu kupit jednotlivé kousky oblečení. Lenka se zastyděla, když rozepla podprsenku a na svět vykoukly dva měkké kopečky.
„Hotovo,“ ohlásila Lenka, když na zemi byla už pěkná hromádka. Fialové tričko s hello kitty, černé krátké legíny, bíločerné puntíkaté balerínky s mašličkou na nártu, černá saténová podprsenka a ještě stejné kalhotky s drobnou mašličkou. Byl to zvláštní výběr.
„Pěkný, pěkný,“ mumlal Gumák a funěl do filtru. „Tak šup, pěkně si hajni tady nahoru,“ ukázal na místo, kde se válel spacák. Lenka byla napnutá k prasknutí. Už už chtěla cítit, jaké to je, být v něm. Rozepla zip a všech pět přezek na řemenech a tlusté gumy s okovanými dírkami a pomalu se soukala dovnitř.
„Jééé to studííí,“ zakřičela a doufala, že to brzy přejde. Ale spacák se začal pěkně lepit na její kůži a studit ještě víc. Lenka si konečně užívala ten nový pocit. Začala si uvědomovat, jak moc se jí to líbí.
„Tak co, princezno, líbí?“ ozval se Gumák a hopsnul přímo na ní mezi dvě prsíčka, která se schovávala za rozevřeným zipem.
„Moc,“ zašeptala roztouženě Lenka a čekala, co bude dál.
„A chceš pokračovat? Tohle je jen taková betaverze,“ řekl Gumák.
„Jasně,“ spíš vzdychla než řekla Lenka. Nato pěkně pomalu zapnul zip spacáku a začal utahovat pevné řemeny. Nijak nespěchal, a užíval si to. Lenka pozorovala, co se kolem ní a hlavně s ní děje. Byla překvapená, jaký vliv na ní všechno to dění má. Celé tělo hřálo jako hrnek čaje a zřetelně cítila jemné šimrání za krkem. Tenhle pocit znala. Už od svých jedenácti let. Věděla, že signalizuje příchod něčeho krásného, vzrušujícího. Něčeho, bez čeho by si život neuměla představit. Nikdy by jí ale nenapadlo, že ho vyvolá zrovna tohle. Jemně zajela lehce rukou dolů ke klínu. Chtělo to trochu práce, neboť vak už byl docela utažen a nebylo tak snadné dostat se tam. Latex vesele vrzal, jak se probojovávala dál a dál až k vytouženému cíli. Konečně ucítila, že se dostala ke své malé růžové kundičce, která se nemohla dočkat dalších chvil. Gumák zatím dotáhl šněrování a Lenka byla naprosto znehybněná. Nemohla se pohnout ani o centimetr, ať se snažila jakkoliv.
„To je fakt super!“ hekla Lenka a prstem si zlobila malé pysky. Myslela si, že to Gumák nepozná, ale co se děje bylo až moc zřejmé.
„Jo tak ty si chceš užívat jo?“ zachechtal se a odpojil filtr a místo něho si připojil malý gumový vak s drobným ventilkem. „Chceš zažít to nej, nebo se bojíš?“ zahuhlal.
„Chci, bojím, chci, ano,“ trhaně odsekávala Lenka a dál se věnovala svým touhám. Na to Gumák čekal. Odrazil se a přesným dopadem přistál Lence na obličeji. Slabá vrstvička gumy rychle pokryla její hlavu a Lenka mohla na svět mrkat jen přes sklíčka v místech očí. S vakem, se jí také hůř dýchalo. S každým nádechem se smrštil a uzavřel přívod vzduchu, a s každým výdechem se zas nafoukl jako balónek a přetlak vypustil. Lenka vše zvědavě pozorovala a dál, nyní už několika prsty, se věnovala své kundičce.
V tom se ozval Gumák: „Ještě přitvrdíme, ju?“ A vzápětí uzavřel přívod vzduchu do dýchacího vaku úplně. Ten se začal rytmicky nafukovat a vyfukovat, ale k ničemu to nevedlo. Vzduch dovnitř nepronikl. Lenka se bez šance na únik svíjela ve spacáku plném šplouchajícího potu a lapala po dechu. Skrz sklíčka masky, která držela na hlavě jako přibitá, bylo jen stěží vidět ven. Ale to jí ani nevadilo. Jediné, co chtěla, byl vzduch. Prosila Gumáka, ať už přestane, že má dost.
„Prosím, udělám cokoliv, já chci dýchat!“ tiše vzlykala. Ale žádná odpověď nepřišla. Gumák byl pryč a věc na obličeji byla už jen obyčejná maska. Před očima se jí z nedostatku vzduchu začaly míhat barevné kruhy a v uších jí pořád víc hučelo, až si myslela, že se blíží její konec. Ve chvíli, kdy už začala omdlévat, ucítila, že je to tady. Mohutná vlna rozkoše zaplavila její klín a Lenka se ocitla mimo čas a prostor. Nic takového ještě nepoznala. Tak silný a opojný pocit, i přes to všechno ostatní. Krásnější orgasmus ještě nezažila. Stále se ještě dusila, ale neměla už sílu se ani pokoušet uniknout z vaku, ale jí to bylo jedno. Všechno jí bylo jedno. Jako ve snu se propadala do prázdna. Se živou vzpomínkou na prožitý báječný orgasmus zavřela oči a ztratila vědomí.