Víkend na chatě, 2. část

A máme tu pokračování předchozí části povídky o tom, jak vanilkové slečně předvést bdsm svět a pomalu v ní prozkoumávat subí dušičku:) No, snad jste se při čekání moc nenudili a směle na to:)

Byl pátek odpoledne. Karolína se zrovna v ordinaci loučila s posledním klientem, když jí přišla sms: „Cekam dole, za chvili vyrazime:)“ Vzala si z věšáku bundu, posbírala klíče a jiné věci ze stolu a už běžela po schodech kolem vrátnice k Martinovu autu. Stál opřený o otevřené dveře a usmíval se. Už spolu byli několik týdnů, a přesto se na ni vždycky těšil, jak kdyby to bylo poprvé. Pusa na přivítanou a už startoval motor. „Mám pro tebe překvapení. Kamarád nám půjčil chatu kousek za Prahou, tak si uděláme hezký výlet a konečně vyzkoušíme tamto. Pokud tedy budeš pro.“ řekl Martin a po očku sledoval její reakci. Karolína se trošku začervenala, nebyla na takové akce zvyklá a příslib hrátek ji taky trošku znejistil, ale přesto se těšila. „Jů, to zní super. To jsem zvědavá.“ řekla se zájmem a pousmála se.

Cesta rychle ubíhala a za chvíli byli v cíli. Projeli malebnou vesničkou, která jakoby vypadla z nějaké pohádky a zamířili na okraj, kde nedaleko lesa stál malý domek. „To je chata?“ podivila se Karolína a podívala se na Martina. „No on kamarád má trošku megalomanské představy.“ zasmál se a zaparkoval. Pomohl jí z auta, pobrali věci z kufru a pomalu se loudali ke vstupním dveřím. Domek byl čistě bíle omítnutý a vrchní patro zdobily dřevěné obklady. Člověk měl až skoro pocit, jak kdyby dojel do některého hanzovního městečka v Německu. Okolo byla menší zahrada a na dohled krásný les. Byli v panenské přírodě, nikde neslyšeli žádný ruch velkoměsta, žádné davy turistů. Jen ticho, štěbetání ptáků a šumění listů ve větru. „Tady je krásně.“ rozplývala se Karolína a políbila svého přítele. Vstoupili dovnitř a začali se seznamovat s ubytováním na následující dva dny.

Dům nebyl příliš velký, ale působil útulným dojmem. Dole byla kuchyňka a předsíň, menší místnost na všechno a schody nahoru do patra. Odložili si přinesené věci na stůl a vystoupali nahoru. V patře byla útulná ložnice s velkou manželskou postelí s kovaným čelem, televizí na protější stěně a nad tím vším se rozprostíral trámový strop, z něhož visel kovaný lustr. Vedle ložnice byla čistá koupelna se sprchovým koutem a dokonce i vanou, která vyvolala u Karolíny nadšení. „Jé, oni tu maj vanu. Zabavuje se, mojeee a nedám. Budou taky bublinky?“ dělala si srandičky. Martin byl rád, že se jí tu líbí a jen si užíval její euforii. Sešli zpět dolů do předsíně a vybalili si věci. Pak si udělali rychlou večeři a odešli se osprchovat. Oba milovali společné koupaní pro tu vzájemnou blízkost ale i občasné laškování, když třeba někomu upadlo mýdlo. Po koupeli Martin Karolíně oblékl huňatý župánek a odebrali se do ložnice. „Pustíme si nějaký film?“ zeptala se Karolína. „Já bych měl lepší nápad.“ Řekl Martin a políbil jí dlouze na ústa. Tušila. Objala ho kolem ramen a přitulila se. Trochu se bála, ale nějaká její část dlouho skrytá před světem chtěla konečně ven. „Tak jo.“ Špitla a podívala se do jeho hnědých očí.

Martin jí pohladil po tváři, znovu políbil a pak odešel pro něco vedle. Vrátil se s taškou nějakých věcí a v ruce držel krásný úzký obojek. Byl černý kožený s fialovým podložením. „Klekni si.“ řekl. Z těch slov dýchla přísnost, a přesto v nich bylo víc. Jemnost a cit. Věděla, že vlastně nemusí poslouchat, ale něco jí nutilo to udělat. Klekla si před něj a podívala se mu do tváře. Martin se usmál, odhrnul jí její nádherné vlasy stranou a zkušeně jí obojek nasadil a zapnul na přezku. Byl to pro ni zvláštní pocit. Krk jí objalo příjemné sevření, které jí dávalo jasný signál, co se děje a kdo má nad kým navrch. Líbilo se jí to a pomalu si uvědomovala, že se v ní odehrává ještě cosi jiného. Celá ta situace byla docela vzrušující. Tolikrát o tom přemýšlela, představovala si různé scénáře a tresty, ale tohle bylo doopravdy. Byla toho součástí. A líbilo se jí to!

„Tak, odteď budeš moje subinka a budeš poslouchat. Pokud by se ti něco opravdu moc nelíbilo, řekni a hned přestanu, ale jinak mi důvěřuj a uvidíš, že ti neublížím a bude se ti to líbit,“ řekl Martin a pohladil ji znovu po vláskách. „A budeš mi říkat Pane.“ pošeptal jí ještě do ucha. „Je to jasné?“ zeptal se ještě. „Ano, Pane.“ odpověděla Karolína s mírně přidrzlým tónem. Vždyť je to jen hra. Přece ho můžu trošku zlobit, myslela si. Martin se pousmál a pak vzal jemný hedvábný šátek a zavázal jí oči. Vzal jí za ruku a pomohl jí vstát. Poslepu ji odvedl do postele, kde si lehla. Za chvíli už na rukou cítila dotyk pevných kožených pout a cítila, jak jí je připoutal k čelu z kovaných mříží.

„Uvolni se a jen se nech unášet,“ pošeptal jí a přitiskl své rty na její. Pak se přesunul k jejím nožkám. Vzal je do rukou a chvíli je hladil a masíroval. Líbily se mu. Byly malé a roztomilé a voněly čistotou z koupele. Prohlížel si je a několikrát je políbil. Pak se podíval se na Karolínu, a když viděl její uvolněný úsměv, pokračoval dál. Nechal nožky a místo toho hladil její krásně tvarovaná lýtka, líbal stehna a pomalu se blížil výš a výš. Když už si Karolína myslela, že dojde TAM, přestal a začal se věnovat prsům. Dva kopečky přímo volaly po polaskání. Zabořil do nich jemně svůj obličej a jemně je ňuhňal. Líbal je a olizoval špičkou jazyka. Pak vzal naběhlé bradavky mezi prsty a nejprve jemně promačkával. Zlehka a s citem. Karolína začala tiše oddychovat a užívala si všechnu tu péči.

Martin jí jemně ožužlával bradavky a sem tam i opatrně kousl. „Chceš přitvrdit?“ zeptal se a pohladil ji po bříšku. „Asi jo.“ zašeptala. V tu chvíli jí v bradavce projela ostrá bolest, jak jí Martin zmáčknul víc. „Asi jo, co?“ zeptal se naoko nazlobeně. „Ano, pane.“ sykla. „No proto, přece mě nechceš zlobit.“ Usmál se Martin a začal štrachat v tašce mezi různými udělátky. Nakonec vylovil dva kolíčky na prádla spojené řetízkem a vrátil se k jejímu nahému tělu. „Bude to bolet, ale když to budeš brát jako něco pozitivního, bude se ti to líbit. A neboj, když poprosíš, hned ti je sundám.“ Řekl a nasadil postupně kolíčky na obě bradavky. Karolína lehce vzdechla a kousla se do rtu. Bolelo to, nebyla na takové zacházení zvyklá. Ale někde v zastrčených myšlenkách v ní ožívaly hříšné touhy. Ano, líbila se jí ta bolest. A chtěla víc.

Martin netušil, co přesně se jí honí hlavou, ale cítil, že to je na dobré cestě. Přitulil se k ní a znovu jí líbal. Na rty, na krk, na čelo… A pak jí lehce zatahal za řetízek od kolíčků. „Jauu.“ zavyla Karolína, která nic podobného nečekala. Tělem jí projel první záchvěv vzrušení. Martin jí pohladil po tváři, aby jí trochu utěšil, a pak jí políbil bříško. Lehce jí líbal kolem pupíku a pomalu postupoval níž a níž k tomu, co z ní dělalo ženu – k její lasturce. Byla krásná a růžová. Úplné poupátko s okvětními lístky okolo. Přitiskl svá ústa k její kundičce a skoro neznatelně políbil. A znovu, poněkud výš. Na pahorek, na všechny ty pěkné tvary kolem, pak konečně vystrčil jazyk a opatrně olízl kopeček s klitorisem a jemně vnikl dovnitř. Užíval si tu opojnou vůni a Karolína oddychovala rychleji a rychleji a užívala si tu slast.

Martin si na prst vymáčkl trochu lubrikantu a opatrně jí škádlil po obvodu. Vnikal dovnitř a ven a užíval si její vzrušení. Ještě chvilku si hrál a pak se zas vrátil s jazykem. Škádlil jí jím rychleji a rychleji. Když už to vypadalo, že se blíží vyvrcholení, zatahal ještě jednou za řetízek, a co nejohleduplněji sundal z koziček kolíčky. Karolína znovu zasyčela bolestí a za chvíli se konečně vzepjala v poutech a užila si svou zaslouženou nirvánu za hlasitého křiku. Pak vyčerpaně padla zpět do postele a pomalu se uklidňovala. Martin jí jemně hladil a líbal bolavá prsíčka, odpoutal ji od postele, i když náramky jí zatím ještě nechal na rukou, odvázal šátek z očí, prstem si ji za kroužek na obojku přitáhl k sobě a dlouze políbil. „Děkuju, můj pane.“ Zašeptala Karolína. Znovu se políbili a pak se k sobě přitulili a společně odpočívali. Čekal je nádherný víkend a oba věděli, že si ho užijí.