Základy lepení z latexu

Dneska si povíme něco o lepení latexu. Nejsem sice žádnej master a pořád se učím, ale něco málo už jsem za svůj život docela úspěšně slepil. A koneckonců schopnost vyrobit si vlastní outfit nebo i jen nějakou drobnost se může hodit každému milovníkovi tohohle skvělýho materiálu. Ono to není tak těžké, jak se může zdát. Důležité je spíš dodržovat určité postupy, začít něčím jednoduchým a pak zkoušet a zkoušet. Já bych před rokem nevěřil, že si vyrobím korzet nebo tílko. No a vidíte. Mám už obojí a pokračuju dál. V tomhle článku se ale zaměřím na úplné základy, které jsou nutné pro cokoliv dalšího. Zvládnete to. :)

Materiál a pomůcky

Nejprve něco k materiálu a pomůckám. Samozřejmě potřebujeme nějaký ten latex. Prodává se jako klasická metráž obvykle v šíři cca 100 cm a v nabídce najdeme různé tloušťky, od cca 0.25 po masívní 1 mm. Pokud začínáte, zvolte si střední tloušťku okolo 0,5 mm. Dělá se s ním mnohem lépe než se slabšími a využijete ho skoro na cokoliv. Od rukaviček, po šaty. V době internetu není problém ho koupit u nás nebo v zahraničí. Dobrou zkušenost mám s latexem od Eurocatsuits.com Dále potřebujeme odmašťovač, štětec či vatové tampony do uší, odličovací tampony nebo obdobnou věc, kruhový řezač, řezací podložku, přítlačný váleček nějakou tu propisku, papír na střihy, vše seženete v různých papírnictvích, kutilských obchodech nebo třeba Obi, a v neposlední řadě lepidlo. Za sebe radím kombinaci benzínového či lihového čističe a lepidla Vulkan cement, to seženete nejlíp na Vsenastolnitenis.cz. S obojím mám skvělou zkušenost. Jelikož se jedná o vcelku nezdravé látky, pracujte v dobře větraném prostoru a ideálně s nějakou filtrační maskou a rukavicemi.

Postup

Začneme návrhem střihu nebo si stáhneme nějaký volně dostupný z netu. Konkrétní postup jak na to by vydal na samostatný článek. Ale určitě najdete spoustu návodů jinde. Pomůže i prozkoumat nějaké knihy o krejčovině případně zkusit kurz.  Každopádně pro první pokusy si zvolte něco fakt lehkého. Zapomeňte na kuklu nebo vypracovanou košili, a radši zkuste jen náramek nebo takové ty bezprsté rukavičky. Snadná je i rouška nebo kalhotky. Stačí vám pár kusů latexu a když se nepovede, tolik vás to nebude pálit. Pro demonstraci v tomto návodu slepíme jen dva obdélníkové kusy latexu k sobě. Nic složitého. Střih dílů, v tomto případě tedy obdélník, máme nakreslený na papíru. Vystřihneme jej, překreslíme na latex a z něho kruhovým řezákem vyřízneme. Je možné latex i stříhat perfektně ostrými nůžkami, ale je nutné ho zpevnit podlepením izolepou apod. Dříve jsem používal tuto cestu, ale dávám za pravdu Mountbatten a dalším, že řezák je lepší a čistší řešení. Je také možné položit papír s nakresleným dílem na latex a řezat rovnou, ale zatím se mi to takhle příliš nedařilo. Mimoto papír tupí ostří. Určitě doporučuju pořídit speciální podložku určenou na řezání. Ne, plexisklo či dřevěný stůl opravdu nestačí. :D Přesto se nevyhnete časté výměně břitů při častější výrobě. Holt je to spotřební materiál a dlouho nevydrží. Jakmile se vám latex nedaří odříznout jedním čistým řezem, je čas na výměnu.

Ještě bych rád dodal, že je dobré si nejprve celou metráž prohlédnout proti světlu, neboť může mít místy nějaký ten kaz resp. zeslabené místo, a při pokládání jednotlivých střihových dílů je tedy dobré se mu vyhnout. Víc to prý hrozí u metalických latexů. Osobně jsem se s tím zatím nesetkal, ale u klasických látek se to stává, takže proč ne. A vzhledem k ceně metráže je určitě dobré se raději přesvědčit. Za tip každopádně děkuji Sharene.

Tak dál. Když máme vyříznuté všechny potřebné díly, odklidíme ostatní věci na stranu a připravíme se k lepení. Na rozdíl od klasického šití látek, kde se většinou díly šijí lícem k líci a následně se šev rozevře, latex se lepí téměř vždy cca 1 cm širokým překrytím dvou částí přes sebe. Obvykle je tak jedna plocha rubová a druhá lícní, což musíte dodržet stejné v případě středové symetrických oblečků i na opačné straně.

Dobře si rozmyslíme, co přes co se bude překrývat a pak odmastíme budoucí spoj benzínem či podobným čističem. Vyzkoušejte si ale na vzorku, že vám latex nepoškozuje. Může se stát, i když jsem se s tím zatím nesetkal. Namočíme v rozpouštědle odličovací tampon či nějaký hadřík a dobře po celé délce švu latex omyjeme. Začne se různě vlnit, ale toho si nevšímejte. Za chvilku oschne a bude zase jako dřív.

Pokračujeme opatrným nanesením lepidla. Můžeme použít štětec, tampony do uší, slyšel jsem dokonce o kreditce. :-D Je to jedno, podstatné je, aby se vám pracovalo co nejlíp. Spíš si dejte pozor, abyste to nepřeháněli s jeho množstvím. Ono to svádí pořád přidávat, ale věřte mi, stačí i málo a spoj paradoxně drží líp. Mimoto ve jmenovaném lepidle je toluen, který sice pomáhá lepšímu spojení dílů, ale zároveň taky latex zeslabuje a naleptává, a pokud je lepidla moc, udělá vám to boule, zvlněný okraj a podobně. Blbě se to opravuje, a to nechcete. Takže fakt s citem. Nanášíme na OBĚ strany, vždy cca centimetr od kraje. Muže to být víc i míň podle konkrétního účelu. Je jasné, že na korzet z tlustého latexu působí větší namáhání než třeba na jemné kalhotky. Lepidlo necháme před spojením tzv. zavadnout, tedy oschnout cca 10 až 15 minut. Teprve poté pokračujeme dál. Natřený okraj má opět tendence se různě vlnit, zarolovat sám do sebe a tak dále. Nepanikařte, většinou se zase narovná sám nebo mu stačí jen jemně pomoci. V žádném případě ale nelepíme spoj ihned, neboť by se dostatečně nespojil. Nevím, jak to mají výrobci jiných lepidel – a hlavně na youtube z ciziny uvidíte okamžité lepení – ale jak Vulkan tak lepidlo například od Eurocatsuits funguje takto. Ještě bych rád podotkl, že je dobré si právě zpracovávané místo podložit třeba papírem a zamezit tak potřísnění materiálu jinde. Když už se stane, trocha benzínu většinou pomůže, ale nespoléhejte na to a jednejte hned. Když už se chyba stane a na nějakém viditelném místě dojde k poškození, vhodně zvolené zdobení či aplikace může katastrofu zmírnit. :-)

Jakmile lepidlo zavadlo, začneme pomalu lepit. Většinou začínám na straně spoje, na níž záleží víc. Tím myslím třeba u bočního švu tílka konec u podpaží než u dolní okraje apod. Ale někdy postupuju prostě tak, jak mi to jako pravákovi zrovna jde líp. Obvykle v nějakém místě začnu a pokračuju směrem k sobě shora dolů. Ale jindy je výhodnější postupovat od sebe dál. Záleží na spoustě věcí a tohle si časem vychytáte spíš sami. Takže spojili jsme dva díly k sobě v prvním místě. Pokud jsme spokojeni s umístěním, jemně na spoj přitlačíme a postupujeme dál. Pomalu, s citem, žádný spěch. Musíme jakoby přiklápět vrchní část na spodní a jemně uhlazovat šev. Zároveň se snažíme nevytahovat jednu stranu vůči druhé. U rovného spoje to nebývá problém, ale u zaoblených švů to je někdy peklo. Chce to trochu cviku, a jestli se vám nedaří a vztekáte se jako já kdysi, věřte, že časem to půjde lépe. A upřímně, já se občas vztekám dodnes. :-) Hlídejte různé bublinky, chyby a taky si dejte pozor na šířku spoje. Pokud vám to trochu uhne, můžete spoj rozlepit, posunout a znovu slepit lépe. Ale jednejte rychle. Stačí pár vteřin nebo větší přítlak a už části bez poškození neoddělíte! Jakmile máme celý šev a vše se zdá v pořádku, přejedeme ho celý několikrát válečkem a tak spoj finálně vytvrdíme. Nebojte se pořádně přitlačit. Tlak spustí reakci lepidla s latexem, která vám zajistí co nejpevnější spoj. Poté už není cesty zpět.

Pokud váš výrobek sestává z vice spojených švů, resp. dílů, můžete je klidně lepit najednou nebo hned po dokončení jednoho pokračovat dalším. Jen si rozmyslete manipulaci s tím vším. Lepidlem natřené části chytí každý chloupek, drobek a mají snahu lepit se k sobě. A čím větší věc děláte, tím hůř. :-D Každopádně všechny spoje necháme po přejetí válečkem odpočinout alespoň přes noc. Radí se nezatěžovat je dřív než za 24 hodin, ale upřímně, taky se mi většinou nechce čekat a pokud je výsledný výrobek spíše volnější, zkouším ho opatrně hned. Spoje to obvykle ustojí v pohodě, ale nemusí. Rozhodně to nepřehánějte s namáháním.

No, a tohle je vlastně celé. Mění se tvary dílů, mění se materiál, ale způsob lepení bude vždy podobný. Jak říkám, není to nic těžkého, spíš to chce cvik, zkušenosti, pečlivost a nespěchat. Začněte něčím jednodušším a časem se propracujete i k náročnějším projektům. Níže pár ukázek, co se dá třeba tímhle způsobem zvládnout vyrobit.

A to je opravdu vše. Snad jsem vás trošku inspiroval a dodal vám odvahu k vlastní tvorbě. Budu rád za vaše názory nebo informace, jak se vám vaše první pokusy povedly. Držím palce, přátelé. 😊