Po dlouhé době jsem chytl nápad na povídku, tentokrát spíš v klasickém sm stylu, i když hodně soft. Latex bude až zase jindy. :) Jo, a veškeré postavy a dějové prvky jsou čirou fantazií a vůbec nejsou inspirovány skutečnými událostmi či lidmi. Jo a během psaní nebylo ublíženo žádnému koťátku. :D
Bára seděla tiše a ani nedutala. Jak by také mohla, přes měkkou gumovou kuličku, která ji vyplňovala ústa. Přemýšlela. Vždycky ji fascinovaly dějiny psychiatrie, blázince plné lidí ve svěracích kazajkách unaveně tlukoucích hlavou o bíle vypolštářované stěny či orezlé mříže. Stíny ploužící se nočními chodbami a šílený smích pomatenců. Mnohokrát si představovala sebe na podobném místě. Bezbrannou a spoutanou… Znáte to úsloví? „Opatrně s tím, co si přeješ. Mohlo by se ti to splnit…“
A tak byla teď tady. Hrubé bílé plátno kazajky ji svíralo jako pevné objetí a kožené řemeny neskýtaly ani nejmenší šanci na únik. Ale kam by utíkala? A proč vlastně? Bylo to přece tak příjemně omezující. Bezmoc, kolem ticho a snad i trochu chlad. Přesně jako v jejích fantaziích. Seděla v koutě malého výklenku v kamenné zdi a její vystouplé tvary ji zlehka tlačily do zad. Nevadilo jí to. Myšlenky kroužily kdesi okolo a ona si užívala své osamělé vězení. Kromě kazajky měla jen drobné saténové kalhotky, které stěží zakrývaly její ženství. Jinak byla nahá, bosá a krásná. A taky spokojená, jak dávaly nenápadně poznat koutky jejích umlčených úst.
Z úvah ji vyrušily pomalé kroky.
„Není ti zima?“ zeptal se muž a odhrnul své svěřenkyni pramen vlasů z tváře.
„Thohu,“ zahuhlala do roubíku.
Něžně otřel proud slin, který jí pomalu tekl po bradě a odkapával na kazajku. Ponižovalo ji to, ale tak nějak hezky a hravě. A jeho bavilo se dívat, jak se ošívá, ale nemůže s tím nic udělat. V místnosti bylo přítmí a přímo do tváře mu neviděla, přesto vycítila jeho lehký úsměv.
„Tak tě trošku rozehřejeme. Co ty na to?“
Nereagovala, ale v jejích doširoka otevřených očích bylo vidět touha a očekávání. Ráda si hrála. Kdykoliv a kdekoliv. Chvíli se přehraboval ve skřínce, přiléhající k boční zdi, a za chvíli se vracel s vibrační hlavicí a ještě něčím menším v sametovém pytlíčku. Tušila.
„Pojď blíž,“ přikázal a Bára se neohrabaně posunula blíž k mříži. I tak bylo trochu náročné dostat se k žádoucím místům bez většího zápolení s prostorem. Jednou rukou oddáliil nohy od sebe a odhrnul poněkud vlhké kalhotky. No, poněkud… Zapnul masážní hlavici a zvolil jeden z režimů pulzace. Zatím slabší. Na ostatní ještě dojde, ale proč spěchat?
Několika prsty rozhrnul její jeskyňku na strany a zlehka přiložil hlavici. Bára trochu vzdychla a začala se vrtět v rytmu vibrací. Rád ji škádlil až skoro k orgasmu, aby jí ho na poslední chvíli nedopřál. A znovu a znovu. Krásně se vlnila s každou blížící se křečí a on natáčel hlavicí ze strany na stranu, aby žádné důležité místečko nezůstalo opomenuto. Tiše hryzala gumovou kuličku.
Přitlačil a přidal na vibracích. Vzpouzela se, ale kožené řemeny držely na svých místech. Jednou rukou ji chytil za krk a stiskl. Ne moc, ale pevně. Dělalo mu dobře dávat jí najevo, kdo je tu pánem. A jí taky. Měl ji ve své moci a mohl cokoliv. Ale věděl, co si smí dovolit. Opřel ji o kamennou zeď a sebral ji i to málo prostoru k pohybu. Masážní hlavice vrněla a Bára si konečně mohla dopřát orgasmus. Ale to v žádném případě neznamenalo, že by byl konec jejímu trápení. Její Pán byl trošku… No, řekněme si to na rovinu. Zákeřná škodolibá potvora.
„Tak tu hezky odpočívej. Já zas přijdu,“ smál se. Ale jen ji zlobil. Nechal ji chvíli odpočinout a vydýchat, ale pak zase vibrace zapnul. Tentokrát naplno. Ani se nenadála a celým tělem jí projela další slastná vlna. A ještě jedna. Konečně přestal, otřel hlavici dezinfekčním ubrouskem a uložil zpět do skříňky. Bára se vyčerpaně sesunula na záda, chvěla se a nechávala pomalu doznít ty nádherné pocity. Hladil jí po tváři a lehce laskal unavenou jeskyňku. Políbil ji na kuličku roubíku.
„Dhekhuhu,“ zašeptala a snažila se z jeho očí vyčíst, co bude dál.
Odemkl mříž, otevřel a opatrně jí pomohl ven. Nohy jí příliš neposlouchaly, ale nakonec se povedlo. Pomalu se postavila, zatímco ji přidržoval za oko obojku na kazajce, aby neupadla. Díval se na její křivky, rukama pomalu přejížděl po ramenou a o něčem přemítal.
„Málem bych zapomněl,“ řekl po chvíli a sáhl po sametovém pytlíčku ovázaném stuhou. V něm bylo malé hladké růžové vajíčko. Aktivoval ho a opatrně umístil do skrytu jejího lůna.
„A jestli ti vypadne, budeš bita!“ řekl ještě naoko vážným tónem.
Začervenala se, ale snažila se stáhnout svaly, aby nevypadlo. Nechtěla ho zlobit. Alespoň zatím. Bára byla vždycky trošku rebel, a přece co se škádlívá, to se rádo mívá. Ne?
Vajíčko bylo na dálkové ovládání, které samozřejmě hned zapnul na jeden z mnoha režimů. Bára sebou trochu cukla. Bylo jí krásně.
„S tebou dneska šijou všichni čerti,“ smál se Pán. Odvedl ji stranou do vedlejšího pokoje, kde byl pohodlný gauč. Pokynul k němu, a Bára si udělala pohodlí.
Sedl si k ní a začal ji něžně masírovat nožky. Jako switch dokázal plynule přecházet z role do role, užívat si rozličné fetiše a jednoduše neřešit, co se má nebo nemá, co je správně. Že Pán rád masíruje své subince nožky? No bóže. Vždyť to je spíš milé, říkal si. A Bára to měla ráda a u masáží se vždy perfektně uvolnila.
Jemně zkušenými pohyby masíroval drobné kůstky jejích nožek a nevynechal žádný kout. Užíval si, jak se Bára tetelila blahem. Určitě by si dala i horkou koupel s kopou pěny, ale to až později. Možná, pokud bude hodná. Když skončil, políbil obě nožky na nárt a začal ji osvobozovat z kazajky. Už jí muselo být dost teplo. Nejprve řemen poutající ruce, pak popruhy přes třísla a konečně záda. Byla volná! Protáhla se a chtěla si vyndat roubík, ale zadržel ji.
„Ten si ještě nech. Sluší ti,“ řekl s maličko škodolibým tónem v hlase.
Trochu překvapeně pokrčila rameny, ale nebránila se. Holt to ještě chvíli vydrží. Pro něj. Někdy ho ráda zlobila, ale jindy chtěla, by měl radost. A aby s ní byl spokojený. Otřela si znovu tvář a přitulila se ke svému Pánovi. Objal ji kolem ramen a políbil na šíji. Usmála se zpod roubíku. Vajíčko dál tiše vibrovalo, ale vnímala ho už jen chvíli. Brzy oba brzy pohltil sladký spánek.