Equinoxe výpraskovým trenažerem

Už tu celkem dlouho nebyl nějaký report z akce v mé oblíbené Floře, co? Vlastně celkově to tu bylo poslední měsíc nějak mrtvý. Tak to dneska napravíme zážitky z jedné soukromé párty s přáteli. Jste pro? No, stejně to tak bude. Připrav se, hrajem! :D

Tahle party byla v pořadí už třetí v podobném duchu, a jak to tak bývá, někdo zas slavil narozeniny. Je to taková tradice, dalo by se říct. A jelikož je dotyčný pán tvčko, tak aby si to náležitě užil, dostalo se mu pěkného nalíčení a úprav od jedné v komunitě dost známé stylistky. Trvalo to, trvalo, ale výsledek byl povedený. Já bejt chlap, tak se neudržím… Tak moment! :D

I já se během čekání hodil do gala. Tentokrát jsem vybral poněkud otevřenější latexový outfit, tedy top, punčochy s podvazkovým pásem, který jsem den předtím konečně zprovoznil, dlouhé rukavice po ramena a slipy. Vše v černočerveném provedení. Plán byl ještě přidat nedávno koupený huňatý ocásek, ale můj zadek byl zrovna proti. Holt na tyhle hrátky s kolíky to chce dobré podmínky, které se nedají moc předvídat. Škoda. Ale tak třeba příště.

Můj huňatec. :D

Aby toho nebylo málo, při oblékání mi u kotníku rupla jedna punčocha a hned poté jsem protrhl rukavici. No jo, když se daří… Ale vždyť ono by mi to neustálý opravování málem chybělo. Mimoto tohle je už docela starej latex z takové té levné edice, takže je div, že po letech ještě slouží. A bude zase. Jen mu přibude další záplaty. :D Ještě jsem si vzal stříbrné páskové botky, od kamarádky nechal nasadit latexový obojek s vodítkem a bylo dokonáno. Latexový zvrhlík připravený ke špatnostem. :)

Takhle to mělo vypadat, jen ještě s podvazky, rukavicemi a botami. :D

Oslavenec už byl taky nachystaný nebo spíš už nachystaná, a mohlo se jít přát. Pokecali jsme s ostatními na baru, sežrali pár domácích perníčků, chlebíčků a pak jsme se přesunuli do mučírny. Tři kamarádky, já, provázky a další známý s krátkým bičem, zkušený a vždy nadšený lektor zacházení s ním. Zábava mohla začít. Pod jeho odborným vedením si holky mohly zkoušet správné techniky výprasku. Ona je to totiž docela věda, udělat to tak, abyste si nenamáhali zápěstí, a naopak využili energii nápřahu a dopadu co nejlíp. Později samozřejmě došlo i na rákosky či jiná bacátka.

Nebolelo to, to nemohu říct. :D Ale kupodivu horší bylo nakonec krkolomné svázání a především nohy trpící z bot. Příště se na ty jehly fakt vyseru a půjdu v holinách nebo keckách. :D Nakonec mi je ale holky sundaly, vázání pro mrtvící ruce předělaly a jelo se nevzrušeně dál. Jsou to prostě zlata.

Jelikož jsem měl skoro celou dobu latexovou kuklu bez očí, byl to docela fajn relax. Jen když jsem zaslechl cosi o betonové prdeli, trochu mě to zarazilo. Nemyslím, že vydržím nějaký extrémy, a tohle se k nim ani neblížilo. Ale co já vím. Nejsem zrovna znalec spankingu, jen si to užívám. Na obou stranách bariéry. Upřímně, docela jsem se těšil na pěkně vybarvenej zadek. Konečně, dá se říct. Většinou na něm bývá jen pár téměř neviditelných stop, a jinak ani prd. No, tak tentokrát se povedlo. Nevím, kolik jsem jich schytal, ale barvičky přecházely pěkně od červené až místy po fialovou. Úplných padesát odstínů. :D Tady máte stav o několik hodin poté, ať z toho něco máte. :-D

Když se na mně dost vyřádily, konečně mi dopřály relax u nohou mé oblíbené trýznitelky. Chtěla masáž a mazlení nožiček, a to jí nikdy neodmítnu. Tak jsem si odpočíval na chlupaté kožešině, pozoroval výprask následující oběti a bylo mi prostě fajn. Taky jich pěkných pár schytala, až kníkala. No, patří jí to. :P
Večer příjemně odsýpal a někdy kolem druhé jsme my, poslední přeživší, akci rozpustili a vyrazili k domovům. Bylo to milé zakončení soboty a už se těším na nějaké příště.

Jinak pardon za menší výpadky v psaní, ale mám toho trochu moc. Ale nezahálím! Chystám tady totiž něco velkýho, co mi docela žere čas. Takový tajný projekt, který jsem kdysi začal a pak ho na deset let hodil k ledu. No, a teď jsem si konečně řekl, že to všechno aktualizuji a dám tomu ucelenou podobu. Ale je to náročný. Uvidíte. Možná. Ještě jsem se úplně nerozhodl, jestli to zveřejním, nebo nechám pouze pro své potřeby. Ale jestli jo, jsem dost zvědavej na reakci. Ale nepředbíhejme. Kromě toho se teď učím s novým fotovybavením, píšu absolventku… No dobře, s tou kecám. :D Ale měl bych. Jenže není nálada. Vůbec se k tomu nedá dokopat. A upřímně ani na blog nebyla. Inspirace na články se trochu vytratila, a já se věnoval jiným aktivitám. Malá pauza nikdy neuškodí. Ale nezahálel jsem úplně, to zas ne. Vzniklo pár konceptů do šuplíku, co postupně zpracuju a zveřejním. Taky nějaké to pokračování povídek, takže máte na co se těšit tak či tak. :) Zatím se loučím a brzy ahoj.

0

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *