Trošku opožděně – no dobře, sakra hodně opožděně, ale co nadělám, když nestíhám :D – bych tu rád napsal své dojmy z už druhého ročníku události jménem OtheR DRESS Show. Dlouho jsem nebyl rozhodnut, jestli jít, či ne. Poslední dobou jsem v jednom kole a on se občas volný večer taky hodí, znáte to. Ale pak mi napsala kamarádka, jestli se prý náhodou nechystám a že by jít chtěla, ale nemá s kým. No a jelikož je to milá a zvrhlá osůbka, kterou se mezi nás úchyláky snažím nalákat už pár měsíců, bylo rozhodnuto. :-)
Pokud nevíte, co že je to vlastně za akci, jedná se hlavně o přehlídku různých oblečků z alternativních materiálů. Představte si především lak, igelit, burlesku a nějaký ten latex. Minule jsem nebyl, ale letošní ročník byl obohacen i o divadelní prvky, neboť celým programem procházela ústřední příběhová nit. Pravda, docela volně a uměl bych si představit její hlubší provázání a rozvinutí, přesto se mi to líbilo. O to víc, že inspirací byla povídka od E. A. Poa – Maska rudé smrti. Neznáte? Určitě si ji někde najděte. :-) Celé se to odehrávalo v mém oblíbeném klubu Kotelna, kde vůbec během roku probíhají ruzné zajímavé akce, ať už přímo bdsm a fetiš, nebo i jiné. Ale zpátky k tématu.
Večer byl rozdělen do tří asi 20minutových ruznorodých bloků s pauzami mezi nimi a průvodního slova se chopil sympaťák Drexx. Osobně se mi nejvíc líbila asi hned první část, ale i ostatní byly zajímavé. Na úvod proběhly nějaké středověké tanečky a hodování. Po krátkém uvedení do příběhu se roztáhla opona a na kruhu si tam vesele visela tajemná svázaná dívčina. Nevím, jak dlouho, ale smekám. Asi to nebylo moc pohodlné. Ale o to lépe se na to dívalo. No jó, jsem saďourek. :-) Záhy se objevila temná vysoká postava v plášti a kápi – Smrt – němý průvodce celým pásmem. Dívčině, za příjemně ladící hudby od Lindsey Stirling rozřezala punčošky a odhalila zmučené tělo. Nakonec si ji odnesla a jelo se dál.
Během pauz bylo kromě občerstvení možné se i nechat vyfotit od Yelena ve zřízeném fotokoutku v patře. Také jsme možnosti využili. Tak snad se brzy dočkáme fotek. Jsme zvědaví. (Ehm, zatím stále nic :D ) Během večera jsme se ještě bavili mystifikací přátel tím, kdo je vlastně kdo, neboť konce vodítka se několikrát otočily. Výhoda switchů a takového toho volnějšího přístupu k hraní. No, byla to sranda. :-)
V dalších blocích jsme viděli cosi jako výběrové řízení na osobního strážce, kdy několik drsných slečen předvádělo nádherné korzety a další sedlářská díla od Kairona. Bylo to hezké, ale drobná spoutaná otrokyňka u nohou své modrovlasé Paní se mi líbila asi nejvíc. A nejen pro úžasný krční korzet. Dále pak přehlídku pokojů, tedy různých zajímavých krátkých scének, přehlídku famózních kolekcí od Riwy a konečně ve třetím bloku lesklé materiály jako takové. Spousta laku, krásných botiček, pláštěnek. Hezky se na slečny dívalo. :-)
Večer plynul a nezaznamenal jsem jediné nudné místo a za to palec nahoru. Teda jedno vlastně jo – tanečky tří namakaných chlapíku mi opravdu nic neříkají. Ale je mi jasné, že i dámy si rády přijdou na své. Takže jako bych nic neřekl:-) Co mě ale maličko zklamalo, bylo opravdu malé množství latexu, zastoupeného jen asi několika kalhotkami a plynovými maskami. Pro mě je to materiál number one a čekal jsem ho vic. Ale to je jen osobní preference. Celek byl každopádně super a to je hlavní. Všechna čest organizátorům a děkuji za prima nápaditou show.
Kolem půl jedenácté oficiální program skončil a my se pomalu sbírali k odchodu. Jsem moc rád, že jsme s kamarádkou vyrazili. Večer jsme si parádně užili, a hlavně ona jakožto nováček byla opravdu nadšená, a příště přijdeme určitě zase. :-)
Za fotky děkuji Kacířovi a organizátorům akce, z jejichž volně dostupných promo fotek jsem několik využil pro potřeby článku.