Ahoj, už dlouhou dobu jsem nesepsal žádný zajímavý návod, co? To je samý focení na výletech, tlachání, sem tam povídka… Tak tentokrát si povíme, jak si vlastnoručně vyrobit armbinder neboli poutací vak na ruce. Není to těžké, a kvalitou budeme někde úplně jinde než při objednávce od Číňana. Jste připraveni? Ok, jdeme na to! :)
Co budeme potřebovat:
- Kůže, ideálně tenčí, poddájná čalounická hovězina nebo ekvivalent
- Potřeby na šití kůže (strojem můžete taky, ale ručně je ručně)
- Děrovací kleště a oválný průbojník na přezky
- Kování a nástroje (přezky s trámečky, nýty, déčka a průchodky)
- Dostatečně dlouhou šňůru na šněrování
- Propisku nebo gelový roller, podstatné je, aby šly stoprocentně smýt
- Papír na střih
- Pravítko
- Nůžky nebo rotační řezák
- Podložku na řezání
- Kovadlinu nebo jinou pevnou podložku na rozklepání nýtů atd.
- Hadřík a líh nebo technický benzín na smazání čar
Takhle nějak to bude vypadat. Těšíte se? :)
Střih a příprava
Nejdůležitější je navrhnout střih vaku jako takový. Tenhle zelený je už tuším třetí verzí, co jsem dělal. První byl příliš úzký a krátký, druhý ne úplně ideálně tvarovaný… Chce to prostě vychytat. Dávám vám k dispozici svůj mustr s měřítkem, ať máte alespoň z čeho vycházet. Ale stejně si ho budete muset upravit podle sebe a vzhledem k nedokonalému přefocení, překreslení a tisku doporučuju si hlavně drobnější části a značky přerýsovat přesně. Doporučuju udělat nejprve prototyp třeba jen z látky, narychlo sešít a otestovat, než se vrhnete na kůži či podobný drahý materiál. Jen poradím pár věcí, na které si dát pozor. Vak je dobré udělat tak akorát. Ani moc úzký, protože většina lidí k sobě lokty tak, jak to vidíte někde na Insexu, prostě nedá. A když jo, rozhodně to není na dlouho. Takže raději širší. Na druhou stranu, když to přeženete, bude zas i při plném stažení plandat vrchní okraj, což není hezký. To samé délka. Vak musí být dostatečně dlouhý, aby z něj nebylo možné ruce vytáhnout, ale zas ne příliš, aby se vrchní okraj nezařezával do podpaží. Nevím, jak to máte vy ostatní, ale mně zatím každý armbinder, co jsem zkoušel, zaškrtil nějaké nervy v pažích, a po chvíli mi dost mrtví ruce. Což není zrovna příjemné, kór dlouhodobě, a ze zdravotního hlediska ani vhodné. Je to prostě věda. Už léta se pokouším navrhnout takový, který tento problém eliminuje, ale zatím se nedaří. I tenhle to dělá. Možná, je to prostě vlastnost podobných poutacích hraček a nic s tím nenadělám. Kdo ví. Možná bych měl zkusit tu jógu. :D
Další věc. Celý vak je jakoby rozdělen na dvě části. Prostor pro dlaně a kónický zbytek. V předělu bývá umístěn řemen na stažení. Poměr mezi částmi je důležitý. Budete mít možná tendenci udělat prostor pro packy příliš malý a předěl příliš projmutý. Pořádné stažení přece! Jenže později zjistíte, že vám kus místa sežere uchycení oka, nebo že i přes šněrování právě kvůli tomuhle vak stahuje ruce až příliš natěsno k sobě. Takže více je lépe. Já udělal přechod víceméně neznatelný a plynule přechází jedna část do druhé. Pro větší stažení pak použiju řemen kolem zápěstí.
Střih ostatních částí je už mnohem jednodušší a přizpůsobivý. Potřebujete jen přidělat tři přezky na vrchním lemu vaku a na opačný konec oko. Případně pokud chcete, tak ještě dodělat stahovací popruhy přes zápěstí či ještě paže. Druhá část tvoří obyčejný kovový kroužek a k němu do tvaru Y přinýtované či přišité řemeny s dírkami. Jejich přesné rozměry je lepší vychytat během prvního zkoušení s pomocí druhé osoby a pak podle potřeb zkrátit. Nic víc, a máte krásný poutací vak. A ještě za rozumný peníz a s dobrým pocitem z vlastního díla. :)
Vlastní práci s kůží, její šití a podobně i s pár radami, jak si usnadnit práci, řeším v samostatném článku příště. Takže pokud nemáte ani tucha, jak na to, mrkněte nejdřív tam. Poznámka autora, článek ještě neexistuje, vydržte! :D Zde najdete postup na vak jako takový. Ono i tak to bude dost dlouhé. :D
Šití hlavní části
Nejprve si na kůži z rubu obkreslíme střih obou dílů. Jelikož nejsou úplně symetrické, nezapomeňte jeden zrcadlově převrátit! Pak je vyřízneme s přídavkem cca 1,5 cm kolem dokola. V místě budoucího šněrování je nechte širší, klidně 2,5 cm. Já to neudělal a vyloženě to nevadí, ale zpětně by to bylo lepší pro budoucí prošití. To budou švové přídavky, které pak budeme lepit a tím začišťovat okraje. Můžete si tuto míru také vyznačit, ale většinou to stačí udělat od oka. Lépe je každopádně více než méně, protože zastřihnout se dají, ale když chybí materiál, blbě se pak lepí, prošívají a tak.
Oba díly přiložíme lícní stranou k sobě a sešijeme podél vyznačených linií od vršku dolů přes konec a zpět nahoru po značku, kde bude začínat šněrování. Není nutné šev udělat na jeden zátah, klidně si ho rozdělte do více částí. Bude se vám díky kratší niti šít snáz a rychleji. Nakonec švy zajistíme uzlem a zatavíme zapalovačem.
V zaoblených částech nastříháme ve švových přídavcích drobné klínky. Snažte se je dělat co nejhlouběji k niti, ale aby ještě fousek zbyl, a vy ji nebo materiál okolo omylem neprostřihli. Věřte mi, že to fakt nasere. :D Já ze zvyku nastříhal celý šev, ale protože je z větší části jen lehounce tvarovaný, není to nutné.
Teď musíme celý korpus obrátit lícem ven a přilepit vzniklé švové přídavky k plochám dílů. Je to snadné. Všimněte si, že část přídavků je jen na jednom švu, ale od jednoho místa pokračují samostatně. Tady vznikne budoucí šněrování. Obě lepené plochy natřeme lepidlem, necháme tak deset minut odvětrat a pak je pevně přitiskneme kam patří, tedy do rubu. Můžete to dělat najednou, nebo po jednotlivých stranách. Je to jedno. Chce to trochu citu a kůži přitom lehce tvarovat, aby vznikl krásný lem. Po slepení všechny spoje přejedeme pořádně silně válečkem. Už to začíná vypadat, co? Taky už jsme zhruba v polovině procesu. A počkejte, jak to bude pěkný nakonec. :) Tak dál.
Stejným způsobem zpracujeme vrchní lem vaku. Ten dosud nešlo udělat, protože je nutné nejdřív rozevřít a slepit středový šev. Teď už nám ale nic nebrání. Protože se jedná o zahnutý tvar, opět vystříháme drobné klínky sahající jen fousek před čáru obrysu. V celém oblouku je a protější plochu natřeme lepidlem, necháme odvětrat a přilepíme. Snažte se kůži hezky vytvarovat, aby byl lem rovnoměrně zakřiven. Bude vidět, tak si dejte záležet. ;)
Prošívání okrajů
Tím máme lepení zatím odbyté a můžeme se vrátit k šití, respektive prošití všech okrajů. Budou dohromady tři: horní lem a dva nesešité kraje dílů pro šněrování. Je jedno, čím začnete, ale jednodušší je jako první udělat vrchní lem. Z lícní strany si vyznačíme linii kopírující okraj ve vzdálenosti cca 5 mm, podél té naboucháme dírky prošití, smažeme linku a prošijeme. Podobně si vyznačíme linii podél zbývajících okrajů, ale tentokrát ve vzdálenosti asi 2 až 3 cm. Přesný rozměr je na vašem vkusu, ale do vzniklé šířky se musí pohodlně vtěsnat průchodky. Tyto linky o něco protáhneme směrem a vyznačíme ještě jejich spojnici kolmo na osu vaku. Tím zpevníme začátek šněrování, a i to hezky vypadá. Opět proboucháme dírky, smažeme všechno čmárání a prošijeme.
Šněrování
Pro prošití všech okrajů nám uprostřed vaku vznikl obdélníkový prostor, kam vyměříme dírky pro budoucí šněrování. Na obou stranách mezi okraji a prošitím nakreslíme středovou linku a na ně si v rovnoměrných rozestupech připravíme značky pro dírky. Já je dělal cca 3 cm od sebe, ale opět je to na vás. Důležité je, aby to nebylo příliš daleko od sebe, a naopak aby se vám tam vešly průchodky, které mají trochu širší okraj než jsou dírky. V průsečících děrovacími kleštěmi vycvakejte otvory, pak vše smažte lihem, vložte průchodky a roznýtujte dle návodu u nich.
Gratuluji, hlavní, a dle mého nejotravnější část máte za sebou! Pokud chcete, můžete do průchodek navléknout šňůru a pokochat se, jak to celé už brzy bude vypadat. Ale pak ji zase vytáhněte. Je lepší dál pracovat s možností vak stále plně rozevřít.
Přezky, oka a tak dále
Aby bylo vak možné používat, musíme ještě vytvořit mechanismus, kterým ho na rukou zajistíme. K tomu budou sloužit tři přezky, v mém případě s rozměrem 28 mm, na jeho vrchním okraji a postroj z řemenů. Myslím, že na tomhle není moc co vysvětlovat a stačí obrázky, ale aspoň ve stručnosti. Připravíme si z kůže tři stejné obdélníky v šířce 25 mm délce tak akorát pro snadné uchycení na okraji. Do nich uprostřed vysekneme či vyřízneme dírku pro trn přezky a na obou stranách čtyři dírky pro nýty. Pásky přehneme na polovinu a umístění dírek si vyznačíme vaku. Jeden pásek bude přesně uprostřed, dva pak uprostřed původních dvou dílů. Když vak složíme okraje šněrováním k sobě, můžeme si udělat přibližnou představu. Pak vak rozevřete a naměřte stejnou vzdálenost na obě strany od středu. Pokud už máte vyladěný střih, můžete je vyznačit už na začátku na papíru a teď mít snazší práci. Jelikož u mě se jednalo o nový prototyp, vše jsem řešil za pochodu. Můžete je udělat i trochu dál nebo blíž než přesně v polovině dílů. Bude to mít vliv na to, kudy pak povedou řemeny přes paže, tedy větší či menší mrtvění rukou, případně spadávání z ramen.
Navlékněte přezky s trámečky na všechny pásky, ty umístěte na okraj jednou půlkou vně a druhou dovnitř, přilepte a přinýtujte. Já je tedy ještě prošil, ale i bez toho jde o dostatečné spojení a v rámci návodu to tu nebudu komplikovat. Podstatná je jiná věc, kterou si ohlídejte. Prostřední přezka, je na první pohled jakoby nasazena špatně, ale to není chyba! Musíte si uvědomit, jak vak spočívá na zádech a kudy vedou jaké řemeny. Takto je prostřední dobře obsluhovatelný a krásně se schová do vaku spolu s rukama. Mimoto nebude do zad tlačit trn přezky. Takže opakuji. Toto není chyba, ale promyšlený záměr, a doporučuji udělat to stejně. :)
Další na řadě je postroj. Z kůže nařežeme řemeny ve stejné šířce jako v předchozím bodě a dostatečné délce, a přinýtujeme je ke kruhu. Prostřední bude připojen přímo k vaku a může být kratší, dva delší půjdou přes ramena a zpátky k přezkám na vaku. Přesné rozměry jsou zas na vás, ty moje mají cca 35 a 60 cm plus něco navíc pro uchycení ke kruhu. Stejně tak si je můžete ozdobit vyrytím linií u okraje, barvením a podobně. Experimentujte jak libo. Přinýtujeme, vyznačíme si osu a značky po cca 1,5 cm na dírky a kleštěmi je vycvakáme. Easy, ne? Zbývá poslední věc, koncové oko a popruh na zápěstí.
Oko resp. déčko uchytíme stejným způsobem jako přezky. Jen to bude přes dvě vrstvy vaku, místo jen na okraji jedné. Aby oko drželo těsněji, udělal jsem úísel ho širší, cca 27 mm. Stejně jako dříve si vyznačte dírky pro nýty na pásku a vaku, procvakněte otvory, umístěte oko a přinýtujte. Tadá! No dobře, tohle je takový basic, který vám maximálně doporučuju a příště to udělám stejně. Ale když se podíváte na fotky, možná je poznat, že moje verze není skrz oba díly, ale pásek je uchycen na každé straně samostatně. Proč? Nu, kromě toho, že si rád práci komplikuju (a věřte mi, že tohle šít bylo něco), jsem chtěl mít víc prostoru pro ruce. Ten by mi jednoduché pronýtování skrz sebralo, jak už jsem zmínil v úvodu. Takže pokud to nechcete dělat stejně pitomě jako já, prodlužte na střihu o pár centimetrů prostor pro dlaně a úplně jednoduše oko uchyťte, jak jsem psal výše. Případně existuje ještě třetí možnost, tedy uchytit pásek s okem na začátku přímo dovnitř šešívaných dílů a pak obrátit a třeba pronýtovat. Ale osobně to považuju za zbytečně složité a nepraktické, protože vám ruce naráží do zastřihlého pásku uvnitř.
Zbývá řemínek kolem zápěstí. Ten není nutný, ale vypadá dobře a pomůže k lepší bondáži, takže za mě je určitě fajn ho udělat. Stačí z kůže vyříznout dva obdélníky cca 1 cm široké a délkou přesahující dostatečně vlastní řemen plus prostor pro nýty. To budou poutka. Na každém konci uděláme otvor, stejné si vyměříme symetricky na vaku a přinýtujeme. Poutací řemen je už záležitost chvilky, protože všechny postupy jste již použili dříve. Uřízněte pruh kůže v odpovídající odpovídající šířkou přezce. Tu na jeden konec přinýtujte a na zbytku délky udělejte dírky jako u ramenních popruhů.
Řemen prostrčte poutky, navlékněte šněrování do dírek, připojte postroj prostřední přezkou k vaku, a je hotovo! A teď už jakože fakt úplně, nekecám. :)
Na závěr ještě pár postřehů, co mě tak během psaní článku napadly. Kůži na vak zkuste najít nějakou ne moc tlustou, ale spíš poddájnou a příjemnou, pokud možno nepouštějící zevnitř chlupy. Některé to dělají víc, některé méně. Naopak na řemeny volte něco pořádného, aby dírky vydržely a popruhy se nevytahovaly. Aspoň 2 mm bytelné hověziny. Určitě by šlo vak ještě vylepšit, například podšívkou podšívkou, látkovou, nebo z tenké kůže, která by vyřešila pouštění chlupů z rubu nebo i pěkně schovala vnitřek švů. Ale to vyzkouším třeba příště. Tohle byl prototyp a vidět to při použití stejně víceméně není.
Pokud budete během hrátek chtít zkoušet takové to veselé vytažení rukou za zády za oko ke stropu, nejlépe stojíc v baletkách na špičkách, myslím, že to vak díky ručnímu šití a mnohonásobnému nýtování v pohodě ustojí. Rozhodně spíš, než ty koženkové pokusy s pidi nesvařeným očičkem z Číny. Každopádně ale doporučuju nejdřív pod dozorem a s jištěním partnera otestovat. Neplánovaně rozbitá huba o topení není úplně to pravý sádlo máslo. Osobně to chci taky vyzkoušet, tak snad to přežiju. Chudinky moje nožičky. :D
A to je asi tak všechno. Pokud máte dotazy, ptejte se v komentářích nebo přes fb. Rád poradím, dopíšu do článku, co není úplně jasné, a podobně. A kdo se pokusí o vlastní tvorbu, přeju, ať se vám dílo daří. :)