Dnes tu mám článek z poněkud jiného soudku, i když s BDSM scénou docela souvisí a spousta úchyláků je právě mezi těmi, co si užívají nejrůznější piercingy, tetování a jiné modifikace těla. A protože nejsem žádná vokurka, abych psal o malé dírce v jazyku či nose, napadlo mě využít příležitosti, a udělat rozhovor o tzv. splitu jazyka. Že nevíte, co to je? No, já donedávna taky moc neměl představu. Věděl jsem, že to existuje, a to bylo tak vše. Nezajímal jsem se o to a podrobnosti šly zcela mimo mě.
No, ale osud tomu chtěl jinak, takže teď chodím se slečnou, která si ho pár měsíců zpátky nechala udělat a já byl víceméně u toho. Vážení a milí, přivítejte mou latexovou ještěrku, a jdeme na to!
A začnu velice originální otázkou, která napadne asi každého, kdo se s touto modifikací těla setká. Proč zrovna split? Já vidím ty fotky a videa právě rozřezávaného jazyka a nemám z toho úplně lákavé pocity.
Vždy se mi líbilo tetování, piercingy a různé tělesné modifikace. Od první chvíle, co jsem viděla split jazyka, mě to velmi fascinovalo. V té době jsem nevěřila, že bych něco takového někdy podstoupila. Je to přeci jen dost vážný zákrok. Já se příliš nebála toho samotného rozříznutí jazyka, jsem masochistka :D, ale spíš možných komplikací a toho, že to je nezvratné, což není úplně pravda, jak jsem se později dozvěděla. Během té doby jsem se o tomto zákroku na netu snažila zjistit nějaké informace, léta ubíhala, a já si řekla, že teď je ten správný čas. Cítila jsem se na to připravená, a chtěla jsem si splnit svůj sen.
Chápu. Byl to tedy nějaký delší proces a přirozený vývoj, než jsi k rozhodnutí dospěla. Kde si vlastně člověk takovou věc může nechat udělat? Teda ne, že bych to plánoval, ale hádám, že asi nezajdeš k obvoďákovi s přáním fiknout jazyk.
Já se obrátila na studio Hell, snad nejznámější piercingové a tetovací studio. A rozhodně své volby nelituji!
Hmm, známé jméno mezi podobnými nadšenci a vlastně i přímo nezasaženou veřejností. Povíš nám, jak celý zákrok probíhal?
Nejprve jsem podstoupila konzultaci a dozvěděla se tak potřebné informace a rizika s tím spojená. Byla jsem rozhodnutá, a tak jsem se rovnou objednala. Zákrok totiž nezačíná dnem, kdy má člověk do studia přijít, ale je potřeba na něj své tělo připravit, doplňovat potřebné vitamíny a podobně. Asi 2 týdny jsem proto užívala přípravky, které mi byly doporučeny. V den zákroku mi modifikátor She-mon ještě vysvětlil podrobnosti a jak přesně bude vše probíhat. Musela jsem taky samozřejmě podepsat souhlas. Tohle trvalo nejdéle, samotný zákrok trvá jen asi půl hodiny. Nakreslil mi čáru na jazyk a domluvili jsme se na hloubce řezu. Vše probíhalo příjemně, pohodově. Nejhorší pro mě byly injekce umrtvující jazyk. Bylo jich dost a ani jsem je nepočítala. Potom jsem už nic necítila. Rozřízl jazyk a sešil ránu. Zjednodušeně řečeno. Bylo to naprosto v pohodě, akorát bylo těžké mít tak dlouho vypláznutý jazyk. Jinak bylo vše opravdu fajn. Nic hrozného. Bolest nastala až po tom, co rána přišla k sobě.
Měla jsi z něčeho strach?
Bylo pár rizik, na která jsem samozřejmě byla upozorněná, a z těch jsem měla trochu obavu. Většina z nich byla spíš estetická, ta se dají opravit, ale některá mohla i zanechat trvalé následky. Avšak nebylo jich mnoho a šance, že se to stane, je prý malá. Ale člověk nikdy neví že. Ale vše dopadlo naprosto výborně, a tak jak mělo bez sebemenších komplikací. Také jsem se bála bolesti po zákroku, ta byla opravdu příšerná.
Trvalé následky? Jako vada řeči, vnímání chuti a tak?
Ne, vnímání chutí se opravdu nezmění. A co se mluvení týče, tak tam skoro žádné riziko nehrozí, pokud řez není příliš hluboký a člověk dodrží následnou péči. Akorát samozřejmě ze začátku s oteklým jazykem je to hodně znát, ale trvalé to není. Já mluvím úplně stejně jako dřív. Hrozí však jizvení rány, opětovné srůstání či částečné znecitlivění a brnění jazyka. Trochu sroste vždy, tomu se bohužel nedá vyhnout. Jinak to ostatní se prý moc nestává, ale je malé riziko, že to brnění či znecitlivění nastane, a dokonce nemusí zmizet. Po zákroku může rána během prvních 24 hodin začít krvácet, což samozřejmě není trvalé, ale musí se zasáhnout. Já naštěstí žádné komplikace neměla a vše se hojilo, jak mělo, avšak jazyk trochu srostl a jizvu mám. Ale není to dlouho co jsem na zákroku byla a stále se o ránu starám.
Hmm, muselo to bolet pekelně. Jak dlouho tenhle stav trval? A co hojení? Hádám, že nějakou dobu jsi přežívala na kašičkách.
Bolest byla šílená. Než jsem dojela domů ze zákroku, začala jsem cítit, jak rána přichází k sobě. Bylo to peklo, a to jsem ani neměla žádné komplikace naštěstí. Prvních pět dnů bylo nejhorších, ale měla jsem oporu ve svém skvělém příteli, který se o mě celé 4 dny staral a byl se mnou. ;) První den mi nešlo ani pít, natož abych něco jedla. Ani pak to nebylo o moc lepší. Nešlo mi vůbec polykat, jazyk hodně otekl a tlačil na zuby, kousala jsem se do něj, stehy mi překážely… Slintala jsem do misky celých pět dnů! Ani spát mi nešlo, nemohla jsem usnout a vkuse jsem spala 1 maximálně 2 hodiny. Pozitivní bylo, že bolest se lepšila každým dnem. To, že nemůžu jíst, mě moc netrápilo. Stejně jsem neměla hlad ani sílu. Během prvních pěti dnů jsem vypila jen jednu skleničku smoothie a hrníček hodně řídkého pudinku, postupně po troškách, jinak jsem se jen pokoušela pít vodu a čaj. Nesměla jsem si ani čistit zuby a mluvit. Jazyk vypadal, jako kdybych do něj dostala velmi ošklivou infekci, byl na něm bílý povlak a černé modřiny, ale to je v pořádku, jen to ošklivě vypadá. Po těchto pěti pekelných dnech jsem šla na vyndání stehů. To jsem si taky moc užila. Vážně to nebylo nic příjemného. Ale když jsem měla tohle všechno za sebou, bylo to už dobré. Otok postupně splaskával a já pomalu opatrně začala jíst. Nejprve polévky, později i jiné věci a učila jsem se zase mluvit a používat svůj jazyk. Bylo to pro mne hodně zvláštní. Doma jsem byla celkem 2 týdny, po této době jsem ještě trochu špatně mluvila, ale v práci si nikdo nevšiml.
To zní jako docela nehezká podívaná a je fajn, že aspoň zpočátku jsi nebyla sama. Co ti nejvíc chybělo během té doby?
Kafe! :D
Hehe, to chápu. Měl split nějaký vliv na tvou mluvu nebo výslovnost? Neotevíráš teď náhodně tajný komnaty v suterénech starých budov, když máš hadí jazyk?
Ano měl. Veliký vliv. Ze začátku jsem si při mluvení přišla opravdu retardovaně a styděla jsem se. :D Ale musela jsem ho cvičit, tak jsem si doma nahlas četla knihy. Postupně se to lepšilo a slova, která dřív dělala problém, se mi vyslovovala mnohem lépe. Mluvit úplně jako dřív jsem začala přibližně po třech týdnech. Tajný komnaty bohužel neotevírám. Mám sice hadí jazyk, ale hadí řeč neumím. :D
Asi dost lidí napadne, jaké je líbání s takovým jazykem. Je to nějak odlišné? Přinesl ti split nové pocity?
Tohle je hodně přeceňované. Pokud se jedná o klasické líbání tak ne, ani jeden ze zúčastněních si ničeho nevšimne. Pokud se alespoň jeden z nich snaží jazykem nějak blbnout, té mezery si samozřejmě všimne. Ale ve výsledku je to téměř stejné jako obvykle. Avšak já jeden nový pocit mám. Je opravdu nepopsatelné cítit něco v té mezeře mezi stranami mého jazyka. Hlavně poprvé to bylo velmi zvláštní.
A co nějaké triky, už zvládáš?
No jasně. Ale ze začátku bylo velmi těžké i jen dát strany jazyka od sebe. :D Jazyk se pořád jevil jako před tím, i když byl rozříznutý. Nevěřil bys jak moc je těžké naučit se používat každou stranu zvlášť a nějaké ty triky, hlavně na začátku.
Vím jak je těžký rozdělit ruce při hraní na piano, ale tohle musí být ještě náročnější, když jsou to vlastně dvě části jednoho orgánu. :D Co na split říkají rodiče a partner? Setkala ses s nějakou překvapivou reakcí okolí?
Komu to neřeknu, ten o tom neví. Není to normálně vidět, to bych na něho musela vypláznout jazyk, aby si všiml. A mluvím jako dřív, takže rodina a kolegové v práci to nevědí a žádné překvapivé reakce od nikoho tedy nebyly. Přátelé to vědí, těm jsem se samozřejmě pochlubila, ale ti mě znají, takže je to nepřekvapilo a líbí se jim to. Partner s tím také nemá problém a líbí se mu to. Takže reakce od přátel a partnera byly kladné.
Změnilo se díky splitu něco ve tvém životě?
Ze začátku bylo jiné úplně všechno, co souviselo s mým jazykem. Teď je to už skoro jako dřív. Takže se dá vlastně říct, že se nic nezměnilo.
Kolik taková sranda vůbec stojí? Přiznám se, že nemám absolutně tucha.
6 tisíc. :D
No, není to málo. Ale zas máš to na celý život, co? :D A co třeba nějaká veselá historka, máš?
Ano. Těch prvních pár dní jsem trávila doma, ale pak jsem musela jít na vyndání stehů a jela jsem autobusem. Se stehy v puse jsem nesměla mluvit, takže jsem si připravila cedulky s nápisy. Bylo to vtipné a bylo mi opravdu trapně. Každého řidiče autobusu to samozřejmě překvapilo a zaskočilo. Po vyndání stehů, už jsem sice mluvit mohla, ale bylo mi to ještě trapnější než ty cedulky, jelikož mi to vůbec nešlo a znělo to vtipně, takže jsem je použila i na zpáteční cestu. No a když jsem u jednoho řidiče na cestu z Prahy zpět domů chtěla jízdenku, tak se mě zeptal, jestli mám průkaz ZTP, zda mi má dát slevu. :D Takže trochu trapas.
Každopádně po tomto jsem už chodila normálně ven a musela jsem mluvit, abych to cvičila, a styděla jsem se a bylo to pro mé okolí dost vtipné, pro mě už tolik ne. :D Tohle je něco, čím už bych si znovu projít nechtěla.
Teď jsou to asi 4 měsíce od zákroku. Jak jsi na tom?
Úplně normálně a v pohodě, jen mám na jazyku stále tu jizvu a starám se různým cvičením o to, aby jazyk nezarůstal.
Šla bys do toho znova?
Jo, bez jakéhokoliv rozmýšlení. Jsem za tuto zkušenost hrozně ráda.
Díky za zajímavý rozhovor. Ať se ti to dál hezky hojí a jsi spokojená. :)
Dovětek aneb z druhé strany a slovo závěrem
Jak už padlo, byl jsem u všeho první čtyři dny po zákroku, aby ta moje chuděra nebyla sama a někdo se o ni postaral, kdyby nastaly komplikace. Mohu tak popsat ještě dojmy z mého pohledu. Dokud to měla umrtvený, byla vysmátá jak lečo, ale brzy to přišlo k sobě, a to už ji smích přešel. Není divu. Rána na takovém místě musí bolet pekelně a neustále si ji dráždíte o zuby, při polykání atd. Teda ne, že by polykat šlo. První dny jsem do ní nedostal skoro nic. Naopak. Jen ležela, trpěla a slintala. Hodně. Jako jen tak něco mě nerozhází, ale pohled na vaši přítelkyni nonstop ve dne v noci slintající krvavou tekutinu do misky není zrovna fajn a sexy. Ale zvládala to i přes silné bolesti statečně! Asi po dvou dnech už to bylo lepší, krve ubývalo a místo abych se o ni staral já, nakonec i vařila, protože už nesnesla válení a nicnedělání v posteli. A taky se už nezvládla dívat, jak si na její standardy chlapsky jednoduše klohním špagety. No jo, to je prostě ona. :D Každopádně se split zahojil krásně. Nakonec načasování vyšlo parádně a první líbání po něm jsme si užili akorát na Valentýna.
A jestli mám při něm nějaké jiné pocity? Hele, ani ne. Upřímně, poznám, že je ten jazyk nějak jinej, kor když se trefím do té mezery, ale jinak asi nic moc necítím. Je to fajn jako to bylo předtím. A má milá je spokojená, což je hlavní. :)
Vám, kteří o to stojíte a máte pořádný koule, přeju gud lak a jděte do toho. Jen si to opravdu dobře rozmyslete. I když existují způsoby opětovného sešití, v zásadě se jedná o nevratný zákrok, který máte na celý zbytek života. Ale pokud díky tomu budete šťastnější, proč ne. Kašlete na to, co si myslí okolí. Jde jen o vás. Nebál bych se ani problémů v zaměstnání, protože na rozdíl třeba od tetování na exponovaném místě, split jazyka stejně není vidět, pokud ho na někoho vyloženě nevypláznete. Každopádně já si rozhodně radši koupím latex. :D
